PF 2014

Přízemní dům v časopise STAVBA

Přízemní dům se slunolamem byl publikován v časopise STAVBA 4/2013.

Jak se dá architekturou posílit kvalita života ve městech?

Odpověď na položenou otázku bych si pro sebe zúžil pouze na veřejný prostor a naopak do architektury bych zahrnul celkové prostředí města.
Architektonická kvalita okolního prostředí ovlivňuje člověka výrazně, je však pouze jedním z více faktorů. Pro kvalitu veřejného prostoru jsou dle mého názoru důležité i další dva faktory. Bezpečnost, ve všech svých možných formách a dostatečné množství zajímavých podnětů.
Ulici, kterou prochází hlavní silniční tah městem nebo je vyhlášena svou pouliční kriminalitou nezachrání architektonicky sebekvalitnější domy a je velmi pravděpodobné, že se jí obyvatelé města budou spíše vyhýbat.
Město je na rozdíl od vesnice, spojováno spíše s ruchem a neklidem. Obyvatel i návštěvník města proto logicky očekává velké množství různých podnětů, které mu zpestří pohyb po městě nebo pobyt na veřejném prostranství. Ulice bez výloh obchodů nebo náměstí bez možnosti venkovního posezení budou určitě navštěvovány a užívány méně než jejich opaky.
Pokud veřejné prostranství města obsahuje všechny tři zmíněné faktory kvalitní architekturu, přiměřené bezpečí a dostatek podnětů ve vyvážené míře, vzniká kvalitní prostředí, ve kterém se budou občané cítit dobře a budou ho hojně užívat.

Odpověď na anketní otázku časopisu ASB č. 71/2013
 

Zastřešení vstupu do školy

Návrh zastřešení hlavního vstupu do základní školy z laminátové samonosné konstrukce. Celý povrch konstrukce je pokryt motivy z Komenského knihy Orbis pictus. Uvnitř duté laminátové konstrukce jsou umístěna světla zvýrazňují hlavní vstup a nasvětlující černobílou grafiku obrázků na povrchu průsvitné konstrukce.

Náves Víska

 Obec Víska je tvořena víceméně souvislou zástavbou lemující levý břeh říčky Smědá. Ves nemá historicky daný střed, ale od 50. let minulého století se jako centrum obce spontánně používá rozlehlý prostor před kulturním domem. Na tomto místě stála je na konci II. světové války tovární hala tkalcovny postavená v roce 1887. Továrna byla v roce 1949 zbořena a na místě zůstala zachována pouze strojovna. Budova strojovny byla v roce 1953 rekonstruována na kulturní dům a zbořenou tovární halu připomíná rozlehlá obdélníková plocha odpovídající půdorysu haly. Část této plochy je osázena stromy v pravidelném rastru odpovídajícímu pozici sloupů v tovární hale.
Návrh zachovává současné dělení plochy po tovární hale na dvě části. Polovina hlavní plochy by měla být nadále využívána pro parkování, ale současně i jako hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem. Zpevněná plocha je zakončena ocelovou konstrukcí zastřešující pódium, a která svojí velikostí a tvarem odkazuje na industriální architekturu budovy tkalcovny. V druhé polovině plochy zůstává systém pravidelně vysázených stromů. Mezi stromy jsou osazeny panely s informacemi o historii obce a o katastrofální povodni, která obec postihla v roce 2010. Parčík je dále vybaven herními prvky pro děti a vhodným mobiliářem.
Rekonstruovány by měly být příjezdové komunikace ke kulturnímu domu a objektu chovatelů. Mimo vlastní půdorys bývalé továrny je navrženo víceúčelové sportovní hřiště s povrchem odpovídajícím daným sportům.
 
Vývoj zastavění plochy

Stávající stav a vizualizace návrhu

Srovnávací fotografie

Srovnávací fotografie ukazují stejné místo s odstupem v čase. Většinu takových fotografií, které jsem kdy shlédl, zobrazují současnou českou krajinu jako velmi zarostlou náletovou zelení (v porovnání se snímky starými několik desítek let). Pro "uzdravení" mnoha míst v krajině i ve městech by tak stačila pouze "léčba" Dr. Voštěpa.

Architektura do krize

Rozhledna nedaleko obce Krásno byla postavena místními obyvateli, z iniciativy obecní komise cizineckého ruchu, v době velké hospodářské krize. Stavba byla financována z obecních peněz, získávaných postupně formou sbírky a nabídla po dobu dvou let práci místním nezaměstnaným. Jako hlavní materiál byly použity kameny posbírané v okolí a stavělo se velmi jednoduchými technikami.

Náměstí ve Frýdlantu publikováno v korejském časopise LW

Poslední číslo korejského časopisu LW (Landscape world) je věnováno z velké části náměstím a našlo se v něm i místo pro rekonstrukci náměstí ve Frýdlantu.

Centrum pro přírodu

Návrh nové multifunkční budovy občanského sdružení Čmelák, které se primárně zaměřuje na ochranu přírody. Budova je situovaná na místě ruin velké podhorské chalupy, kopíruje přesně její půdorys a využívá původní kamenné zdivo pro novou stavbu. Spoluautorem návrhu je Martin Hilpert.

 

 

Začala rekonstrukce domu v Semilech

Tradiční rodinný dům z počátku minulého století již nevyhovoval novým majitelům svým rozvržením místností, kvalitou konstrukcí, technologií a i architektonickým vzhledem. Rozhodli se proto pro celkovou rekonstrukci.
Rekonstrukce zachovává původní obdélníkový půdorys a tvar zastřešení (sedlová střecha bez nadezdívky). Zcela nově je navržena vnitřní dizpozice, aby vyhovovala potřebám vícegeneračního bydlení. Bude obnoven původní vstup z ulice a kvůli novým místnostem bude změněno rozvržení a velikost oken. Jediným výrazným novotvarem vystupujícím na obou stranách střechy se tak stanou vikýře pro koupelnou a pracovnou.
 
 

Grand prix architektů 2013 – národní cena za architekturu

Rekonstrukce náměstí ve Frýdlantu získalo cenu Grand prix architektů v kategorii urbanismus.

Článek v časopise Moderní obec.

 V časopise Moderní obec byl publikován článek o rekonstrukci náměstí ve Frýdlantu.

Cena THINK ARCH 2012

Rekonstrukce náměstí ve Frýdlantu získalo 1. cenu v soutěži THINK ARCH 2012 v kategorii architekti do 40 let.

Rozhovor pro časopis Dřevo&Stavby

Na rok 2013 připravil časopis Dřevo&Stavby  novou rubriku Rozhovor, kde chce právě touto formou seznamovat s architekty a architektonickými ateliéry, které se v naší republice věnují dřevostavbám.

Náměstí ve Frýdlantu v Hospodářských novinách

I když si dnes asi budete kupovat noviny hlavně kvůli prezidentské volbě, tak v příloze Hospodářských novin Víkend najdete článek o rekonstrukci náměstí ve Frýdlantu. Článek je z pera architekta Jaroslava Wertiga z ateliéru A69 Architekti.

Frýdlantské náměstí v časopise KÁMEN

V posledním čísle časopisu KÁMEN byl publikován článek o rekonstrukci náměstí ve Frýdlantu.

Frýdlantské náměstí v časopise ARCHITEKT