Přístavba k sokolovně ve Vysokém Mýtě

Rozlehlá zahrada sokolovny ve Vysokém Mýtě umožňuje výstavbu další potřebné sportovní haly. Navržená samostatná hala s půdorysem obdélníku je orientována rovnoběžně se budovou stávající sokolovny. Maximálně tak využívá plochu, která je omezena odstupovými vzdálenostmi od staveb, od hranic pozemků nebo od vzrostlých stromů.

Jedná se jednoduchou stavbu ve tvaru kvádru s plochou střechou a stojící na soustavě ocelových sloupů ve výšce přibližně 3m nad okolní zahradou. Hala je přístupná přes spojovací krček ze suterénu sokolovny. Výškový rozdíl překonává schodiště, které je umístěno v krčku. Nová hala je navržená jako ocelová konstrukce s lehkým obvodovým pláštěm a s přírodními materiály použitými na vnitřním i vnějším povrchu pláště. Hala je přirozeně osvětlena pásovým oknem, které probíhá pod střechou po celém obvodu stavby. V severní stěně haly je navrženo čtvercové okno s výhledem na hřeben nedalekých Vinic, oblíbeného výletního místa obyvatel Vysokého Mýta.

V prostoru pod sportovní halou je navrženo veřejně přístupné archeologické naleziště a stavba nad ním vytváří jeho zastřešení.  Ve své spodní části je ocelová konstrukce po celém opláštěná systémem svislých lamel, které umožňují přístup světla i vzduchu do prostoru celého naleziště. Archeologické naleziště je přístupné samostatným vchodem ze zahrady.

Kuželna je stávající stavba, která již nevyhovuje svému účelu velikostně, provozně ani stavebně. Na stejném místě je navržena přízemní novostavba kuželny se třemi drahami a potřebným zázemím. Nová kuželna je půdorysně větší a součástí je i malá kavárna situovaná naproti hlavnímu vstupu do sokolovny.
V parkánové zdi probíhající po severní straně zahrady sokolovny se nachází na úrovni pěší promenády vstup. Je navrženo propojení zahrady a promenády pomocí schodiště, které vychází na povrch zahrady a ústí do vstupu v parkánové stěně.

spolupráce: Wojciech Lesiak, Gliwice

Přednáška: Tištěná architektura

Rodinný dům za humny (města)

 

Z pozemků bývalé zemědělské usedlosti na okraji Liberce byly odděleny samostatné parcely a rozprodány pro výstavbu rodinných domů. Jeden z posledních volných pozemků je skrytý za stodolou v místech, které by asi původní hospodář nazýval humny. Po průchodu úzkou cestou mezi ploty okolních zahrad se místo otevře do zahrady s otevřeným výhledem na Ještědský hřbet a s několika vrostlými stromy na po jejím okraji.
Charakter původní krajiny, s osamocenými statky, se v průběhu posledních několika desetiletí ztratil. Tato okrajová část Liberce je dnes už také hustě zastavěna převážně samostatnými rodinnými domy. Návrh domu se nesnaží vycházet z původní architektury v místě, ale jeho tvar a vnitřní uspořádání modelovaly přednosti a omezení pozemku.

Lichoběžníkový půdorys parcely a její orientace ke světovým stranám předurčily tvar přízemního domu. Dům založený na půdorysu široce rozevřeného písmene U dal vzniknout terase kryté ze střech světových stran a otevřené k jihu. Hmota domu obepínající plochu terasy chrání své obyvatele nejenom před povětrností, ale také je skrývá před zraky sousedů z domů postavených na okolních pozemcích.
Všechny místnosti určené pro pobyt a nebo odpočinek budoucích obyvatel domu jsou orientovány do terasy. Naopak prostory, ve kterých se nikdo dlouhodobě zdržovat nebude jsou umístěné na opačné straně domu než je prosklená fasáda sousedící s terasou. Plocha terasy se tak v budoucnu stane další místností domu a výrazně ho tak zvětší.

Dům dělí pozemek na dvě části nestejné velikosti a rozdílného účelu. První část v místě jediného přístupu na pozemek je určena pro parkování majitelů domu a jejich návštěv pod krytým stáním. Stání je doplněno kolnou pro skladování nářadí a sportovních potřeb. Druhá část pozemku plynule navazující na terasu zůstane nezastavěna a bude využívána jako zahrada.

Rodinný dům s ateliérem a dílnou

Místem stavby rodinného domu je osada na okraji Turnova. Na pozemku stojí malý rodinný dům bez valné architektonické hodnoty a ve špatném stavebním stavu.
Přímo na místě stávající stavby, který bude asanována, je navržen nový rodinný dům. Novostavba si z původního domu zachovává umístění a orientaci na pozemku, mírný sklon sedlové střechy a výšku. Plánovaná novostavba přesahuje půdorys původní malého domu přibližně dvojnásobně.
Požadavkem stavebníků bylo spojit do jednoho domu bydlení a prostory pro práci. Výsledkem je funkčně rozdělený dům na dvě části, obytnou a pracovní. Část určená pro bydlení má dispozici odpovídající potřebám standardní čtyřčlenné rodiny. Druhá část domu, určená pro práci, v sobě skrývá výtvarný ateliér v patře a dílnu v přízemí. Obě části domu spojuje vstupní a schodišťová hala s prosklenou stěnou ustoupenou od čelní fasády. Odsazení stěny haly od čelní fasády vytváří ze tří stran krytou terasu. Obě části domu, včetně vstupní haly a terasy, jsou zastřešeny sedlovou střechou s mírným sklonem. Schodiště umístěné ve vstupní hale propojuje obě části domu ve vertikálním i horizontálním směru. Pod celou plochou vstupní haly je dům podsklepen.
Funkční rozdělení domu se projevuje i v materiálu použitém na finální povrch fasády. Obytná část je omítnuta omítkou s přírodním povrchem a ateliér s dílnou je obložen svislým dřevěným obkladem.

PF 2015

Rodinný dům na okraji Liberce

Stavebníci zakoupili pozemek pro svůj rodinný dům na okraji velkého města v severních Čechách. Ulice v této části města končí u paty horského hřebene, na hranici města a divočiny. Začátek divoké přírody zde jasně vymezuje okraj smrkového lesa, který pokrývá celé horský hřbet.
Původní majitel rozdělil, z důvodu lepší prodeje, velký pozemek na dva díly. Vznikly tak stavební parcely přibližně stejné plochy, ale rozdílného tvaru. Jedna s ideálním obdélníkovým tvarem a druhá s půdorysem trojúhelníka a s úředně omezenou možností stavět při celém jižním okraji.   Mladí manželé s dětmi se stali majiteli druhého, trojúhelníkového  pozemku, který se z hlediska stavby domu jevil komplikovanější.  Louka, bez vzrostlých stromů, ale slibovala téměř neomezené tvarování půdorysu domu a jeho umístění na pozemek.

Navrhovaný dům má půdorysný tvar postavený v základě na obdélníku s delší stranou orientovanou s hranicí pozemku. Všechny obytné místnosti jsou v souladu s orientací domu navržené u jižní, osluněné fasády. Naopak pomocné místnosti jsou umístěny k severní straně spolu se zádveřím a vstupem. Orientace fasád ke světovým stranám se projevuje i ve velikosti okenních otvorů. Na jižní straně se dům do zahrady otevírá velkými okny a prosklenou stěnou obývací pokoje, na severní straně jsou okna o velikosti nezbytné k prosvětlení místností zde situovaných. Osamocené okno v západní fasádě nabízí panoramatický výhled na město z hlavní obytné místnosti domu. 
Celým dům je přízemní a bez jakéhokoliv využití prostor pod sedlovou střechou. Neobývaná půda umožňuje stavbu jednoduché konstrukce krovu a volný provětrávaný prostor podkroví bude mít pozitivní vliv na vnitřní klima domu.
Vlastní rodinný dům doplňuje kryté parkovací stání s kolnou pro skladování nejrůznějších věcí potřebných k údržbě domu a zahrady.

Návrh rodinného domu s vikýřem

Místem stavby rodinného domu je malá obec v údolí řeky Nisy v severních Čechách. Pozemek se nenachází přímo v příbřežních partiích řeky, ale v údolí malého potoka, který je jedním z přítoků řeky Nisy. Jižně orientovaný svah údolí potoka je rozdělen na obdélné parcely přibližně stejné šířky. V tuto chvíli je již téměř celý zastavěn rodinnými domy realizovanými v posledních několika letech.
Celý pozemek je svažitý a jeho znevýhodněnou topografii ještě zhoršily zemní úpravy. Při rozšiřování komunikace se na jeho  dolním okraji vytvořil terénní schod.

 

Navrhovaný rodinný dům s obdélníkovým půdorysem je delší stranou orientován rovnoběžně s vrstevnicemi svažitého pozemku a jeho delší fasáda je tak natočena k jihu. Dům je situován v dolní části pozemku, ale výškově je usazen 3m nad úroveň komunikace, což odpovídá přibližně výšce jednoho podlaží běžného domu. Výškové zvednutí domu nad komunikaci zajistí, že garáž, která je naopak v úrovni komunikace, nebude bránit ve výhledu z oken domu.
Dům je zastřešený pultovou střechou s malými přesahy na všechny strany, která svým sklonem kopíruje sklon svažitého pozemku. Protažení střechy nad terasu zlepšuje využití tohoto prostoru i za horšího počasí.
Dispoziční uspořádání domu splňuje potřeby běžné rodiny s dětmi. Všechny obytné místnosti jsou umístěny k jižní fasádě, která zajišťuje jejich komfortní osvětlení a maximalizuje zisky energie ze slunce. Plochu dětských pokojů zvětšují i vložená patra, která jsou osvětlena okny v dlouhém střešním vikýři.

 

Půdorysné natočení západní stěny zvětšuje prostory vymezené pro kuchyň a jídelnu při severní straně domu. Zkosení v západní části domu se projevuje nepravidelným tvarem venkovní terasy, Ta je na své jižní, osluněné straně výrazně širší než na severní.

Místo pro venkovní parkování je navrženo v úrovni komunikace v ploše před garáží, která ale není s domem propojena. Podél stěny garáže je z plochy parkování vedeno i venkovní schodiště pro přístup do domu.

Jak stárne modřínová fasáda

Srovnávací fotografie ukazují fasádu rodinného domu těsně po dokončení a v odstupu čtyř let od realizace. Celá fasáda domu je obložena vodorovně kladenými palubkami s kosým průřezem (profil RHOM). Povrch obkladu ze sibiřského modřínu není nijak upraven a za poměrně krátkou dobu získal patinu šedostříbrné barvy.

Proto, aby došlo k rovnoměrnému "patinování" celé fasády je nutné se vyvarovat jakýkoliv větší přesahů a to i v řádech několika centimetrů např. více předsazené parapetní plechy. I velmi malé krytí částí fasády vytvoří "stín", kde dochází k "šednutí" fasády výrazně pomaleji než na ostatních plochách, které jsou plně v kontaktu s povětrností.

Terasa k obecní hospodě

Plocha před restaurací Beseda v Oldřichově v Hájích nabízela až dosud jen velmi málo přitažlivé  místo k posezení. Restaurační zahrádku tvořily dva stoly stojící na přímo asfaltu a reklamní deštník. Ke kvalitě místa nepřispívá ani to, že hospoda stojí přímo u hlavní silnice procházející obcí a současně je toto místo křižovatkou kde se na hlavní silnici připojuje další komunikace z významné části obce. Přesto se ale jedná o fungující centrum obce, kde se spolu s hospodu nacházejí i další budovy s veřejnou funkcí, obecní úřad, pošta, malá samoobsluha a pekařství.

Cílem návrhu bylo s omezenými finančními možnostmi zkultivovat venkovní sezení a současně i vymezit neuspořádané parkování před hospodou. Výsledkem je dřevěné vyvýšené pódium v půdorysném tvaru písmene L těsně přiléhající k hospodě. Půlmetrové vyvýšení pomáhá většímu pocitu bezpečnosti uživatelů terasy, kteří jsou zde jinak v těsném kontaktu s parkujícími auty.
Dřevěná konstrukce je smontována z modřínových hranolů pospojovaných bez čepování ocelovými pláty a povrch paluby tvoří terasová prkna ze stejného materiálu. Modřínové dřevo bylo zvoleno kvůli jeho odolnosti vůči povětrnosti i bez nutnosti jeho povrch čímkoli natírat.
Celá terasa je složena ze tří čtvercových modulů o rozměrech 3x3m, které je možné rozmontovat převést k zimnímu krytému skladování. Demontovatelné jsou i jednotlivé části zábradlí.

Materiál na realizaci terasy byl financován z prostředků Nadace VIA a Obecního úřadu Oldřichov v Hájích. Celou výroba a osazení terasy provedli dobrovolníci z řad obyvatel obce a členů spolku Živo v Hájích.

Rodinný dům v městské proluce

Návrh rodinného domu v centru Liberce byl omezen velmi malou plochou pozemku, regulemi územního plánu a v neposlední řadě i požadavkem na nízkou cenu cenu stavby. Obdélníkový pozemek má šířku 7m a hloubku 12m, kratší stranou sousedí s ulicí. Přes zmíněná omezení nabízí i řadu výhod. Kromě polohy ve středu města má velmi dobrou orientaci vůči světovým stranám, nezastavěnou protější stranu ulice, proluku, umožňující výhled na Ještěd a v z boku je pozemek zastavěn pouze z jedné strany.

Konstrukce domu je navržena jako železobetonová, v kombinaci kruhových sloupů a ztužujícího jádra se schodištěm. Sloupový systém umožňuje bodové založení a volný, velmi flexibilně dělitelný půdorys uvnitř domu. Stropní desky mají rovný podhled a jsou přiznány ve své surové podobě. Z čelní a zadní strany bude železobetonová konstrukce opláštěná lehkou zavěšenou fasádou s finálním povrchem z vlnitého hliníkového plechu
Parter domu je celý vyhrazen hlavně pro parkování dvou osobních automobilů, sklady a současně je zde vstup do domu.

















Při vstupu musí obyvatelé celý dům skrze garáž podejít. Tento trochu nevýhodný nástup do domu je kompenzován umístěním pobytových místností k jižní (uliční) fasádě, a naopak doplňkové a technické prostory jsou situovány u zadní (severní) fasády. První patro je vyhrazeno ložnicím a odpovídajícímu hygienickému vybavení. Ve druhém patře je otevřená obytná místnost
s kuchyňským koutem, skladem a WC. Vnitřní schodiště pokračuje až na střechu a je zakončeno prosklenou střešní nástavbou umožňující jednoduchý výstup na terasu s výhledem na Ještědský hřbet.