Letní škola architektury v polském Štětíně

Studentská organizace OSSA pořádá od roku 1997 každý rok letní školu architektury ve vybraném polském městě. Na týdenní pracovní setkání přijíždí okolo sta studentů, nejenom Polska. Zájem o účast na letní škole vždy převažuje možnosti organizátorů a proto jsou studenti vybíráni na základě práce (projektu), která má jednotné zadání a musí se zpracovat a odeslat již několik týdnů před začátkem školy. Pracovní skupiny studentů jsou vedeny lektory, kteří stejně jako studenti nepochází jenom z Polska. Na letošní, již sedmnáctý ročník, který se koná ve Štětíně jsme obdrželi s Petrem Šmídkem pozvání jako lektoři.

Příloha MF DNES zaměřená na dřevostavby

Dnešní speciál DOMA DNES zaměřeného na dřevostavby uvádí fotografie rodinného domu v CHKO.

Přednáška o současné polské architektuře

Srdečně zveme všechny na přednášku o současné polské architektuře do kina Varšava v Liberci tento pátek 6. 6. od 19 hod.
Na přednášce ukážeme stavby, které jsme navštívili v loňském roce v rámci projektu Architektura mimo centra.
Ve Varšavě pokřtíme i průvodce, který z cest vzešel a deseti vylosovaným zájemcům ho věnujeme.

Vladimír Balda a Petr Šmídek

Publikace ve speciálu časopisu Môj dom

V jarním speciálu časopisu Môj dom byl publikován přízemní rodinným dům se slunolamem postavený nedaleko mladé Boleslavi.

Průvodce po současné architektuře Polska

Tento týden dorazilo z tiskárny 500 kusů průvodců po polské architektuře vzniklé v rámci projektu Architektura mimo centra. Konečně je hotovo. Připojuji text z obálky z průvodce, který přibližuje jeho obsah.

Současná polská architektura není v české
republice až na výjimky příliš známá. Přitom
nedaleko od našich hranic je k vidění mnoho
zajímavých staveb, rodinnými domy počínaje,
přes zdařilé rekonstrukce až po velké
veřejné stavby škol, muzeí a knihoven. Publikace
Cesty do Polska je záznamem dvou
cest, jejichž cílem bylo poznat a zdokumentovat
v omezeném čase současnou polskou
architekturu. V souladu s ideou projektu v
rámci něhož se cesty uskutečnily, je obsah
publikace zaměřen především na stavby realizovaná
mimo velká městská centra a místními
architekty.

PF 2014

Přízemní dům v časopise STAVBA

Přízemní dům se slunolamem byl publikován v časopise STAVBA 4/2013.

Jak se dá architekturou posílit kvalita života ve městech?

Odpověď na položenou otázku bych si pro sebe zúžil pouze na veřejný prostor a naopak do architektury bych zahrnul celkové prostředí města.
Architektonická kvalita okolního prostředí ovlivňuje člověka výrazně, je však pouze jedním z více faktorů. Pro kvalitu veřejného prostoru jsou dle mého názoru důležité i další dva faktory. Bezpečnost, ve všech svých možných formách a dostatečné množství zajímavých podnětů.
Ulici, kterou prochází hlavní silniční tah městem nebo je vyhlášena svou pouliční kriminalitou nezachrání architektonicky sebekvalitnější domy a je velmi pravděpodobné, že se jí obyvatelé města budou spíše vyhýbat.
Město je na rozdíl od vesnice, spojováno spíše s ruchem a neklidem. Obyvatel i návštěvník města proto logicky očekává velké množství různých podnětů, které mu zpestří pohyb po městě nebo pobyt na veřejném prostranství. Ulice bez výloh obchodů nebo náměstí bez možnosti venkovního posezení budou určitě navštěvovány a užívány méně než jejich opaky.
Pokud veřejné prostranství města obsahuje všechny tři zmíněné faktory kvalitní architekturu, přiměřené bezpečí a dostatek podnětů ve vyvážené míře, vzniká kvalitní prostředí, ve kterém se budou občané cítit dobře a budou ho hojně užívat.

Odpověď na anketní otázku časopisu ASB č. 71/2013
 

Zastřešení vstupu do školy

Návrh zastřešení hlavního vstupu do základní školy z laminátové samonosné konstrukce. Celý povrch konstrukce je pokryt motivy z Komenského knihy Orbis pictus. Uvnitř duté laminátové konstrukce jsou umístěna světla zvýrazňují hlavní vstup a nasvětlující černobílou grafiku obrázků na povrchu průsvitné konstrukce.

Náves Víska

 Obec Víska je tvořena víceméně souvislou zástavbou lemující levý břeh říčky Smědá. Ves nemá historicky daný střed, ale od 50. let minulého století se jako centrum obce spontánně používá rozlehlý prostor před kulturním domem. Na tomto místě stála je na konci II. světové války tovární hala tkalcovny postavená v roce 1887. Továrna byla v roce 1949 zbořena a na místě zůstala zachována pouze strojovna. Budova strojovny byla v roce 1953 rekonstruována na kulturní dům a zbořenou tovární halu připomíná rozlehlá obdélníková plocha odpovídající půdorysu haly. Část této plochy je osázena stromy v pravidelném rastru odpovídajícímu pozici sloupů v tovární hale.
Návrh zachovává současné dělení plochy po tovární hale na dvě části. Polovina hlavní plochy by měla být nadále využívána pro parkování, ale současně i jako hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem. Zpevněná plocha je zakončena ocelovou konstrukcí zastřešující pódium, a která svojí velikostí a tvarem odkazuje na industriální architekturu budovy tkalcovny. V druhé polovině plochy zůstává systém pravidelně vysázených stromů. Mezi stromy jsou osazeny panely s informacemi o historii obce a o katastrofální povodni, která obec postihla v roce 2010. Parčík je dále vybaven herními prvky pro děti a vhodným mobiliářem.
Rekonstruovány by měly být příjezdové komunikace ke kulturnímu domu a objektu chovatelů. Mimo vlastní půdorys bývalé továrny je navrženo víceúčelové sportovní hřiště s povrchem odpovídajícím daným sportům.
 
Vývoj zastavění plochy

Stávající stav a vizualizace návrhu